Rozhovor s neúnavným středním záložníkem 

· Milane, jsem velmi rád, že jsi druhý v pořadí a děkuji, že Tě mohu vyzpovídat. Čtenáře bude jistě zajímat tvá fotbalová minulost. Jak již bylo zmíněno, tak pocházíš ze severu Moravy (skoro z Polska), takže kudy vedly tvoje první fotbalové krůčky? A na co nebo na koho nejraději vzpomínáš?

Ahoj Martine, já děkuji za prostor a pokusím se co nejlépe odpovědět na tvé otázky. Pocházím z obce Dětmarovice (asi 6km od Karviné a asi 10 km od polských hranic😊), kde jsem taky fotbalově vyrostl a kde jsem měl možnost už jako náctiletý okusit divizní soutěž. Pak se mi naskytla příležitost jít hrát druhou dorosteneckou ligu do Karviné, čehož jsem rád využil, ale už po roce jsem se z různých důvodů vrátil zpět do mateřského klubu. A pokud bych měl vyzdvihnout někoho, na koho z této doby nejraději vzpomínám, tak by to určitě byl trenér Dětmarovického dorostu pan Petr Hanusek, který mě naučil u fotbalu přemýšlet, mít z něj radost a hlavně, že nejdřív je trénink a až potom ženy a show😊.

· Jaký motiv Tě přivedl na jižní Moravu a díky komu nebo čemu ses "upsal" Komkám? Co jsi od angažmá očekával a do jaké míry se to splnilo?

Sem na jih Moravy mě přivedla klasická trojkombinace - studium, práce, žena. Když jsem se měl po střední škole rozhodnout, jestli zůstanu nadále v Dětmarovicích, budu dál makat, odříkat si, neznat nic jiného než 5 dní v týdnu fotbal a doufat, že z toho jednou bude třeba angažmá v Baníku Ostrava anebo nastoupím na vysokou školu v Brně a budu si užívat lákavý studentský život daleko od rodičů, volba to byla překvapivě snadná. Měl jsem tehdy fotbalu plné zuby a potřeboval jsem změnu. A tak jsem přes epizodní štaci v krajských ČAFC Židenice na čas s velkým fotbalem úplně skončil. Začal jsem pracovat, dodělal školu, našel si krásnou ženu, oženil se a když jsme hledali místo k životu, naskytla se nám možnost koupit byt v sousedním Rousínově. A jelikož se už nějaký čas znám z futsalu s Nikolasem, který mě neúnavně lámal, že je to v Komořanech super skvělé, a že to mám přijít zkusit zase na velké hřiště, tak jsem se hned druhý den po nastěhování hlásil na začátku letní přípravy v kabině komořanského áčka. A co sliboval, to se i splnilo. Fotbal mě začal zase šíleně bavit a kdybych už neměl jiné povinnosti, zase bych v těch kabinách nejradši i spal😊

· Nejde si nevšimnout, že jsi neúnavný dříč, nic nevypustíš, jsi gólovej a zároveň i technicky velmi dobře vybaven do kombinace. Spoluhráči o Tobě tvrdí, že bys mohl hrát vyšší soutěže. Co si o tom myslíš a jaké jsou Tvoje plány do budoucích let, co se fotbalu týká?

Tady bych chtěl poděkovat všem, kteří to tvrdí. Nerad sám sebe hodnotím. Měl jsem opravdu dlouhou fotbalovou pauzu a vím, že první půlrok nebyl z mé strany vůbec ideální, ale po opravdu kvalitní zimní přípravě se cítím na hřišti čím dál tím líp a věřím, že když vydrží zdraví, bude se to ještě zlepšovat. Nemám už žádné ambice hrát vyšší soutěže. Chci se fotbalem hlavně bavit a mít z něj radost. Vím, jaké to je, jezdit o víkendu tři hodiny na zápas, tam jej prosedět na lavičce, protože jste kvůli práci stihli jenom dva tréninky a pak jet zase tři hodiny domů, to už si nemůžu a ani nechci z rodinných důvodů dovolit. Tímto bych chtěl tedy všechny fanoušky Komořan uklidnit, nic mi tady nechybí, jsem opravdu spokojený a dokud budete spokojení i vy se mnou, nikam se nechystám😊

· Před zhruba týdnem se ti narodila dcera a my se samozřejmě připojujeme ke gratulantům. Logicky bude Tvé fanoušky zajímat, jaký je Tvůj osobní život? A co děláš, když nepracuješ nebo neběháš po hřišti?

Je to opravdu tak, v půlce dubna se mi narodila první dcera Ida a musím říct, že to byl opravdu nádherný zážitek. Děkuji tímto všem klukům v kabině, kteří to se mnou na hřišti i mimo něj oslavili a pomohli mi zdolat ten demižón slivovice😊jinak jsem šťastně ženat a svůj volný čas, kterého není zrovna moc, se snažím co nejlépe rozložit mezi rodinu, přátele, fotbal a své koníčky, jako je třeba domácí vaření piva nebo práce v meruňkovém sadu na jižní Moravě, který jsme si před několika lety se ženou pořídili.

· Poslední domácí utkání proti Moravským Málkovicím jste zvládli podle očekávání a jasně vyhráli 8:0. Jak utkání vypadalo ve tvých očích, jak bys jej zhodnotil?

Konečně jsme se na domácím hřišti prezentovali výkonem, jakým bychom chtěli hrát pokaždé. Opravdu soustředěný, kompaktní týmový výkon po celých 90 minut, opřený o naši fyzickou převahu a naprosto fenomenální počin Martina Jakeše, který nastřílel dost neuvěřitelných 7 branek, a to mu ještě jeden zcela regulérní gól rozhodčí pro domnělý ofside neuznali. Je na něm vidět, že když hraje s opravdovou chutí, dokáže velké věci. Tak jen houšť a větší kapky! Soupeři jsme za celý zápas dovolili snad jen jedinou slibnou příležitost, jinak jsme na hřišti naprosto dominovali a skóre mohlo (a mělo) být ve výsledku ještě daleko vyšší.

· Jak bys svými slovy popsal dosavadní výkonnost týmu, herní projev, atmosféru v kabině, tréninkový proces a co myslíš, že vám chybí k tomu, abyste dosáhli na postupové příčky?

Výkonnost i herní projev jdou jednoznačně nahoru. Přestali jsme sami na sebe zbytečně vyvíjet tlak a jde vidět, že to všechny na zápasech i na tréninku baví. Atmosféra v kabině je zdravá, když je problém, nebojíme se to vyříkat a když je nejhůř, tak se jde prostě sprostě ožrat😊. Největší strašák pro nás je a bude zdravotní stav, pokud vydržíme zdraví, nebojím se, že bychom se o postup neporvali. Tým na to jednoznačně máme. Ale ať pořád jenom nechválím, jednu věc bych si dovolil vytknout, a to přístup některých kluků k tréninkům. Není přece možné, aby reagovali stylem, stejně nehraju, tak co bych chodil trénovat. Kde jinde, než na tréninku by měli trenérovi dokázat, že oni jsou ta správná volba do základní sestavy. Chybí mi u nich ta touha se zlepšovat, zarputile se kousnout a o to místo na hřišti se porvat. A bez píle, pokory a dřiny to nepůjde.

· Následující utkání hrajete na hřišti Nesovic. Aktuálně máte velkou formu, jaký recept bude podle Tebe platit na tak silného soupeře?

Pokud se chceme i nadále udržet v bojích o postup, musíme Nesovice bezpodmínečně porazit. Základem bude opět zodpovědný týmový výkon po celých 90 minut. Když k zápasu přistoupíme, jak máme a budeme plnit trenérovy pokyny, nemám obavu o vítězství.

· Máme tady rubriku "JEDEN NA JEDNOHO". Jinými slovy otázky, které budou osobnějšího rázu, ale Ty zcela jistě neodmítneš, že? Super, jsi hráč. Tak jdeme na to.

1) Vzhledem k tomu, že "klameš" úsměvem nám vyjmenuj tvoje tři slabé a tři silné stránky.

Tak začněme slabýma - jsem měkkota a ledasco mě dokáže dojmout k slzám, za volantem jsem sprostý jak dlaždič a jsem perfekcionista a těžko snáším, když někdo "jede" jen na půl plynu. A silné - dokážu se na věci dívat z různých úhlů pohledu, dokážu se kousnout a jet i přes bolest a jsem za každou cenu týmový hráč.

2) Nosíš na dnešní dobu poněkud netradiční čepici, má to nějaký důvod?

Hele bekovku (mlynářskou čepici, jak tomu kluci říkají), jsem začal nosit, když mi bylo asi 17 let a od té doby už mi zůstala. Patří teď ke mně stejně, jako tepláky k Jarovi Kristkovi😊a zmijovka na zimu je prostě naprostá česká klasika!

3) Kdyby se o Tobě točil film, který by mapoval Tvůj život, jaký by měl název a kdo by hrál hlavní roli, Tebe?

Hlavni role je jasná, to by byl Ryan Gosling a film by se mohl jmenovat Hoď se do klidu brácho a přihraj mi to do běhu.

4) A poslední něco z budoucnosti. Představ si, že je tvojí dceři šestnáct roků a přivede si domů Juliuse Lavického přezdívaného "LAVI", slavného vypatlance ze seriálu Vyšehrad a představí ti ho jako milovaného přítele. Jak se zachováš? Jaké budou Tvoje reakce?

No kamaráde, tak to jsi naprosto vystihl mou noční můru! Ale naštěstí mám ostrý rýč a na zahradě dost velkých stromů, pod které se takových Lavických vejde...😊

· Tví spoluhráči Tě tajně přezdívají "Paťa" (podle slavného herce jménem Patrick Swayze, jeden z jeho zásadních filmů, kde hrál hlavní roli byl film DUCH). Údajně je to proto, že z každé klubové akce "zmizíš jako duch" bez jediného slůvka. Jak to tedy vlastně je? A chtěl bys klukům do kabiny něco vzkázat?

Je to bohužel tak. Já toho moc nevypiju, ale když se jednou za čas podaří nějaká ta pijatyka, tak mi v při určité hladině sepne v hlavně autopilot, otočím se na patě a bez rozloučení mířím domů. Ne vždy si to ale pamatuju a občas si po cestě ještě na chvíli odpočinu v pangejtu u cesty😊 klukům bych chtěl tímto poděkovat a vzkázat, že ne vždy je to špatná vlastnost, že Miro?😊

· Další z rubrik, které má redakce připravena je "KOPNEME TO ZPÁTKY" a teď Tě požádám o sestavení nejlepší světové fotbalové jedenáctky všech dob i s trenérem, dle tvého názoru.

· Stejně jako u Nikolase (předchozí rozhovor), Tě požádám, abys nám o sobě prozradil něco, co nikdo jiný a v kabině vůbec netuší a zároveň tvé spoluhráče překvapí anebo pobaví.

Někteří už to o mně vědí, ale prozradím na sebe, že už 12 let nemám doma televizi a vůbec mi to nevadí a taky že jsem úplný magor na pořádek a uklízení😊