Povídání s jedním z nejlepších levonohých fotbalistů na okrese 

· Mirku, děkuji, že sis na mě udělal čas a budeš ho věnovat svým fanouškům. Pokud se nemýlím, tak jsi v kariéře vystřídal pouze dva kluby - Rousínov a Komořany. Vzhledem ke svým kvalitám si musel mít spoustu nabídek a možností, takže to svědčí o Tvé věrnosti a loajalitě. Pověz nám tvůj fotbalový příběh, začátky, úspěchy a na co rád vzpomínáš?

Marťas, k fotbalu mě přivedl můj strýc, který hrál dlouhá léta v Rousínově a později zde i trénoval. Takže můj první start byl za rousínovskou přípravku, což mi bylo 7 let myslím. Debut mi vyšel náramně, když se mi podařilo hned v prvním zápase vstřelit gól, což určitě rozhodlo o tom, že jsem se dále věnoval fotbalu. V té době jsem totiž ještě hrával i hokej za Rousínov, který mě také bavil a rozhodoval jsem se, kterému sportu dám přednost. Nakonec zvítězil fotbal, jednak díky "úspěchu" v prvním zápase, ale také, že hokejový tým Rousínova byl zrušen a já bych musel hrát za Vyškov, což pro mě byl problém kvůli dojížděním.

Další mládežnické kategorie v okresním přeboru nebyly z počátku vůbec jednoduché. Jako žáci ve smíšených kategoriích (mladší, starší) jsme z počátku se staršími protivníky neměli moc šancí na úspěch, protože většina týmu byla tvořena mladšími žáky. Takže jsme si ve většině případů jezdili pro debakly. Výjimkou nebyly ani prohry 20:0 a více. Ale následující sezónu se nám podařil postup do krajské soutěže, kde již byly kategorie rozděleny na mladší a starší žáky, což nám hodně pomohlo a jako mladším žákům se nám podařilo tuto soutěž vyhrát se skóre přes 100 vstřelených branek a myslím do 20-ti obdržených. Díky těmto výkonům nás pravidelně vybírali do výběru okresu Vyškov, se kterým jsme jezdili poměřovat síly na turnaje s dalšími okresy jihomoravského kraje, na kterých se nám v jednom ročníku podařilo vyhrát všechny turnaje a postoupit do závěrečného celorepublikového turnaje, kde "třešničkou na dortu" bylo celkové vítězství. Od kategorie mladších žáků až do dorostů se nám každou sezónu podařil postup do vyšší soutěže, což byl velký úspěch pro rousínovský mládežnický fotbal po delší době, takže na toto období mládežnického fotbalu velmi rád vzpomínám.

Po "dorostu" jsem kromě současných Komořan, nastupoval za tým Rousínova "B" v okresním přeboru, kde byla snaha o postup do 1. B třídy, který se později podařil a já si mohl zahrát tři nebo čtyři sezóny právě v této soutěži. Do týmu Rousínova "A" jsem nakoukl velmi zřídka. Asi největší pozvánku do "A" týmu jsem dostal na přátelské utkání, kde jsem si zahrál proti třetiligovému soupeři Mutěnic a později jsem naskočil už jen velmi krátce do zápasu na zhruba 20 min v krajském přeboru.

V nějakých 22 letech jsem s fotbalem skončil úplně a věnoval se jinému sportu, který má v oblibě i náš gólman Niky "mlátička" a to Thai boxu. U tohoto sportu jsem vydržel asi 3 roky a byl rozhodnutý, že fotbal už hrát nechci. O Ovšem k fotbalu mě opět přivedl Jara Kristek, který mě téměř 2 roky v kuse uháněl v posilovně, ať dojdu nějakou neděli pomoct Komořanům, které v té době bojovali o záchranu ve 3. třídě. Nakonec jsem mu slíbil, že to tedy zkusím. Živě si pamatuji jak jsem došel na první trénink do "starých kabin" a čekal jsem kolik lidí bude na tomto tréninku a jaký trénink bude. Na trénink se dostavily doslova 4 lidi (jmenovitě současní matadoři Jiří Nohel, David Skřivánek a Tomáš Šimáček a Jara Kristek) a trénink začal stylem seriálu "okresní přebor", tak si dáme přebíhačky na šířku hřiště, nahrávky na blízko, palba na bránu a samozřejmě fotbal :). Ale postupem času se kvalita tréninku i všech hráčů zvyšovala a podařilo se nám to dotáhnout až do okresního přeboru. Eufórie z postupu do okresního přeboru byla obrovská a symbióza hráčů a diváků byla nepřekonatelná, takže na tento fotbalový úspěch a moment vzpomínám nejraději.

· Napadá mě navazující otázka, proč jsi vlastně zvolil Komořany? Když jsi přicházel, tak jsi měl nejlepší fotbalovej věk a ani dnes nepatříš mezi starší hráče, neměl si ambice a chuť hrát podstatně výš?

Dříve jsem moc chtěl hrát za tým Rousínova "A" divizní soutěž, ale bohužel hráčská politika tam byla tenkrát jiná, takže když jsem neviděl posun a možnost zde hrát, ztratil jsem motivaci a i chuť do fotbalu a začal se věnovat jinému sportu Thai boxu. Volba Komořan byla (snad mi to rodilý Komořaňáci prominou) trochu náhodná. S Martinem Hrdlíkem, který v té době také už nehrával fotbal, jsme si říkali, že si ještě zkusíme, čistě pro pobavení, zahrát za nějaký tým z nižší soutěže v okolí Rousínova. A vzhledem k tomu, že nás náš současný masér, bylinkář, manager a výživový specialista Jara Kristek J, vytrvale přemlouval, tak volba padla právě na Komořany.

· A teď? Kdybys mohl mít možnost hrát vyšší soutěže nebo třeba zrovna okres s "Komkama", uvítal bys to? Jaké máš vlastně fotbalové plány? Co bys rád ještě ve fotbale zažil a jak vidíš svoji fotbalovou budoucnost?

Hrát vyšší soutěž, tedy okres je určitě velká výzva a vzhledem k tomu, že jsem si tuto situaci již jednou s Komkama zažil, tak bych to určitě rád uvítal znovu, hlavně pro kluky v týmu, kteří mají vyšší ambice a také pro náš "ohrožený druh před vyhynutím" omladinu, aby získala další zkušenosti. Jinak abych řekl pravdu, tak momentálně trochu hledám plány pro svou fotbalovou budoucnost, ale určitě se chci fotbalem stále bavit.

· Fanoušci a spoluhráči Tě vnímají, jako špičkového střelce a Tvoje levá noha patří k nejlepším na okrese. Poslední týdny Tě trápí hodně zranění. Jak to celé prožíváš a kdy budeš připraven zcela fit do základní sestavy?

Poslední dobou mám opakované problémy se zadními stehenními svaly a bohužel se mi to nedaří dát zcela do pořádku a to ovlivňuje samozřejmě jak výkon, tak s tím i chuť do fotbalu. Protože pokud něco dělám, tak na 100% a když přípravě, tréninkům a zápasům věnuji maximum a není za tím ten očekávaný výsledek, tak ztrácím motivaci do dalšího pokračování. Jednoduše řečeno, buď dám ze sebe všechno nebo to raději nedělám.

· Míro, když zrovna nepracuješ nebo nejsi na trávníku, tak jak trávíš volný čas? Co rád děláš v soukromí? Jak dobíjíš baterky nebo co Tě naplňuje mimo fotbal?

Aktivně relaxuji v posilovně, kde si vždy vyčistím hlavu od každodenních povinností a v poslední době jsem našel zálibu v zahrádkaření, kde zase odpočívám tak trochu pasivně a rád se zde technicky realizuji a vymýšlím různé zlepšováky jako automatické zavlažování, navrhuji si a stavím skleník atd.

· Utkání proti Vícemilicím jsi z rodinných důvodů vynechal a zápas jsi neviděl, tak nám pověz o posledním zápase, na kterým jsi byl součástí. A to byly Drnovice, jak vypadal zápas ze Tvého pohledu?

Měli jsme velmi dobrý vstup do zápasu a zodpovědným přístupem jsme Drnovice přehrávali. Prakticky jsme je v první půlce nepustili do žádné vážné šance. Bohužel jsme podcenili začátek druhého poločasu a dovolili jsme Drnovicím se dotáhnout na těsný výsledek 3:2 a vnesli trochu nervozity do zápasu. Odhodlanost zvítězit byla ovšem větší na naší straně a díky tomu jsme slavili vítězství proti jinak kvalitně hrajícímu mužstvu Drnovic.

· Momentálně jste vyrovnali rekord v počtu vyhraných zápasů v řadě. Jinými slovy jste vyhráli posledních sedm odehraných zápasů. Jaká je situace v týmu, v kabině? Jaká je atmosféra a je něco co bys změnil, abys situaci ještě vylepšil?

Určitě je znát vítězná nálada v kabině i na hřišti. Důležité je, aby nás nezačala svazovat například nějaká povinnost prodloužit šňůru vítězství nebo vidina postupu a bude to ok. Jak se říká, vylepšovat se dá vždy, ale v tomhle případě bych nechal situaci jaká je, protože to funguje jak má.

· Další soupeř, který vás čeká jsou nevyzpytatelné Račice. Co bude na tento tým podle Tebe platit? Jaký recept bys předepsal sobě a svým spoluhráčům? Co udělat proto, aby byl osmá výhra?

Přesně jak říkáš, Račice jsou nevyzpytatelný tým a i když jsme dokázali téměř ve všech vzájemných utkáních zvítězit, dost často to bylo těsným výsledek 1:0. Ale pokud budeme hrát stejně zodpovědně jako poslední zápasy, tak nemám obavu, že bychom neuspěli a obávali se o výsledek. Důležité je abychom se soustředili na samotný zápas a neřešili kolikátá to může být výhra v řadě.

· Jako již tradičně přichází na řadu rubrika "JEDEN NA JEDNOHO", kterou už asi není třeba představovat, ale abys nebyl překvapen. Jedná se o netradiční sérii otázek, které jsou více na tělo.

· Čeho si na svém vypracovaném těle ceníš nejvíc?

Momentálně forma moc není, ale jinak si zakládám na pevném středu těla.

· Představ si, že jsi vyhrál v loterii 100 milionů, jak bys s nimi naložil?

Kromě zajištění rodinného zázemí by bylo určitě spousta možností jak je rozumně využít, ale mimo to bychom určitě udělali výjezd Komůrek na nějaký špičkový zahraniční fotbalový zápas all inclusive :)

· Kdybys ulovil zlatou rybku, která by ti splnila tři libovolná přání, ale zároveň by Tvoje tchýně dostala trojnásobek, jak bys s tou situací naložil? Co by sis přál?

Asi jedna z nejtěžších otázek :). Každopádně s tchýní mám dobrý vztah, takže by určitě moje přání také využila, je to uzdravení zadních stehen, štěstí při střelbě na bránu a úspěch v zápasech.

· Napiš dvě věty, které můžeš použít při sexu, ale zároveň taky u rodinné večeře s rodiči!?

To bylo vynikající.

Dám si to ještě jednou.

· Tví spoluhráči, ti tajně přezdívají ČERNOCH nebo někdy i AFRIČAN anebo taky DALIBOR JANDA. Napadá Tě, jaký k tomu mají důvod? Máš něco společného s populací žijící v afrických zemích nebo zpěvákem Daliborem Jandou?

Zřejmě, že rychle běhám, ale nevím tedy, zda Dalibor Janda rychle běhá :) :) 

· Další rubrika je vždy jiná a pro Tebe jsme si v redakci připravili "TICHÁ POŠTA". To pro Tebe znamená, aby ses pokusil zhodnotit Tvoje spoluhráče. Jedna věta se musí týkat jejich lidského charakteru a druhá fotbalového umění.

· David SKŘIVÁNEK: Je na něj vždy spolehnutí, i když už asi 150 tisíckrát končil kariéru :). Neuhne ze žádného souboje.

· Zbyněk KONEČNÝ: Jeden z bavičů v týmu. Vynikající cit pro kličky a držení míče v soupeřově pokutovém území.

· Jirka HÝZL: Moderní "bek", který dokáže nejen bránit, ale výborně centrovat a někdy i skórovat.

· Martin JAKEŠ: Je pro každou "prdel", dokáže povzbudit . Výborné fotbalové myšlení a technika.

· David PETR: Obětavý, stmelovač týmu, taková naše "fotbalová máma" :). Neskutečná střela a důsledná defenzivní činnost.

· Jirka NOHEL: Živel týmu, je pro každou nekalost :), ale učí nás přemýšlet, je zase takový náš "fotbalový táta" :) . Dříč za všech okolností, nejlepší univerzál, který umí perfektně vystřelit nahrát i plnit defenzivní činnost.

· Je logické, že jako každý si chráníš svoje soukromí, ale já Tě teď poprosím, abys nám a čtenářům řekl něco, co o Tobě v kabině spoluhráči neví. Něco, o čem nemají vůbec tušení a co je překvapí, ale zároveň třeba i trošku pobaví.

Jako každý sportovec má nějaký talisman nebo rituál, tak i já poslední dobou, i když na tyto věci moc nevěřím, mám malý rituál. Měním elasťáky, které nosím pod fotbalovýma trenkama podle toho, zda se mi daří nebo ne (samozřejmě pokud si je neměním, tak jsou vždy na každý zápas vyprané :)). Při současné formě bych je měl asi vyměnit nebo raději koupit nové :).